Univerzální Přístupnost: Svět, ze kterého není nikdo vyloučen

Autor článku Stannah

Univerzální Přístupnost: Svět, ze kterého není nikdo vyloučen

Žijeme v době velkých změn a trpíte-li dnes omezenou pohyblivostí, nejste už nutně uvězněni v omezeném prostoru. Je to jen překážka, kterou můžeme překonat, pokud všichni přiložíme ruku k dílu a začneme budovat svět, kde se každý snadno dostane, kam potřebuje.

Univerzální přístupnost tedy není jen prázdný pojem, který je zrovna v kurzu. Naopak, jedná se o základní lidské právo a je v zájmu nás všech, abychom ho prosazovali.

Je tedy dobrou zprávou. že v současnosti roste důraz na rovné příležitosti a mnohé bariéry, kvůli kterým se dříve řada lidí nedostala, kam potřebovala, se daří odstraňovat.

A ve Stannahu si to moc dobře uvědomujeme. S lidmi, kteří hledají chytrá a inovativní řešení, jak být v životě a při pohybu soběstačnější, se totiž setkáváme každý den. A každý den neúnavně pracujeme, abychom jim v tom pomohli.

V tomto článku se podíváme na nespočetné výhody univerzální přístupnosti, včetně fyzických prostorů i digitálních platforem určených pro osoby s postižením. Probereme také, jak nám tento koncept pomůže v budování společnosti, ve které se nám všem bude snadněji žít – bez ohledu na to, jakým omezením trpíme.

Zkusme tedy prozkoumat celou tuto myšlenku a představit si budoucnost, ve které už nikdo nemusí zůstávat stranou.

Co je to univerzální přístupnost?

Podle Světové zdravotnické organizace trpí nějakou formou postižení nebo hendikepu 16 % světové populace. Ale co vlastně univerzální přístupnost znamená?

Nic jiného než to, aby měl každý člověk bez ohledu na svůj stav rovný a ničím neomezený přístup do všech prostor a ke všem službám a infrastruktuře. Tedy vlastně kamkoliv, kam si jen dokážete představit, od budov a dopravních prostředků až po komunikační a informační systémy.

A kdo by nechtěl vést aktivnější a soběstačnější život? Možnost využívat stejné prostory a služby představuje velký kus cesty k cíli v podobě plnějšího a šťastnějšího života, a právě v tomto kontextu může koncept univerzální přístupnosti změnit život všem, kdo se denně potýkají s problémy s omezenou pohyblivostí.

Záruka univerzální přístupnosti: úloha Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením

Mnoho institucí a nevládních organizací odvedlo v oblasti prosazování většího začlenění osob se zdravotním postižením obrovský kus práce. V tomto směru musíme vyzdvihnout OSN a její Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením.
Tato úmluva byla přijata Valným shromážděním v roce 2006. Zdůrazňuje následující zásady:

  • Osoby se zdravotním postižením by měly být začleněny do společnosti a měly by mít stejná práva jako ostatní občané;
  • Přístupnost pro všechny;
  • Univerzální právo na národnost, přístup ke vzdělání, spravedlnosti, zdravotní péči, a bydlení.

Signatářské státy Úmluvy se zavázaly přijmout nezbytná opatření k zajištění rovného přístupu do všech prostor a ke všem službám a infrastruktuře. Některá ze zmíněných opatření vyžadují například:

  • Zajistit, aby osoby zdravotním postižením měly přístup k veřejným službám a občanské vybavenosti;
  • Používat ve veřejných budovách a dalších veřejnosti přístupných zařízeních Braillovo písmo;
  • Podporovat, aby byly informační systémy a technologie dostupné pro všechny a za snížené náklady.

Byl také zřízen Výbor pro práva osob se zdravotním postižením. Jeho členové jsou voleni signatářskými státy.

Standardy univerzální přístupnosti v různých prostředích

Standardy univerzální přístupnosti v různých prostředích

Zajistit, aby se státy řídily Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením, nebylo dvakrát jednoduché. Ve skutečnosti se to začalo dařit, až když byla v roce 2011 v Istanbulu zřízena Světová unie zdravotně postižených.

Tato instituce si dala za cíl odhalovat a odstraňovat sociální, ekonomické a enviromentální bariéry a pomoct tak osobám se zdravotním postižením, aby se snadněji dostaly, kam potřebují. A za tímto účelem vznikla také Příručka univerzálních standardů pro osoby se zdravotním postižením.

V tomto dokumentu jsou definovány důležité standardy, které zajišťují, aby byly budovy, ulice nebo dopravní prostředky přístupné skutečně všem.

Abyste se mohli snadněji poučit o svých právech a možnostech, jak všechny zmíněné bariéry minimalizovat nebo dokonce odstranit, upozorňujeme na některé ze zmíněných standardů také zde v článku.

Rampy pomáhají vytvářet bezbariérové prostředí

V současnosti se alternativy ke schodům hledají mnohem snadněji. Stále však existuje mnoho starších budov, které kladou osobám s omezenou pohyblivostí do cesty překážky.

A právě tady rampy nabízejí skvělé řešení, jak se bezpečně a pohodlně dostat do každé budovy.

Rampy by ideálně měly usnadňovat přístup nám všem – ne jenom do vchodů, ale také k chodníkům, stezkám pro pěší a průchodům. Kromě nízkého sklonu by měly vyhovovat i následujícím podmínkám:

  • Na frekventovaných místech by měly být široké minimálně 180 cm. Na méně frekventovaných místech stačí rampa o šířce 90 cm.
  • Kdykoli délka rampy přesáhne 10 metrů, měla by na ní být umístěna aspoň 250 cm dlouhá podesta.
  • Rampa by měla být vyrobena z protiskluzového a texturovaného materiálu. Rovná plocha za koncem rampy by měla být vyrobena z jiného materiálu než rampa samotná – uživatel tak dopředu snadno pozná, kde rampa končí.
  • Po celé délce rampy by měla být madla nebo zábradlí.

Standardy pro výstavbu schodišť v přístupných prostorách

Zcela odstranit schodiště z veřejných nebo soukromých budov není praktické ani žádoucí. Proto existují určité standardy, díky kterým mají být schodiště bezpečnější a pohodlnější. Například:

  • Na obou stranách schodiště musí být instalována madla.
  • Podesta a schody by měly mít protiskluzový povrch.
  • Na každých 180 cm schodiště by měla připadat podesta o délce 120 cm.
  • Minimálně prvních 60 cm plochy na horním konci schodiště by mělo být vybaveno taktilním povrchem z rozdílného materiálu.
  • Když je nutné hledat jiné cesty, jak překonat schodiště, je maximálně vhodné použít schodišťový výtah. Velmi se tak usnadní pohyb mezi různými patry uvnitř budovy i přístup do venkovních prostor.

Schodišťové výtahy jsou nejen mimořádně pohodlné, ale nabízejí také možnost svobodně se pohybovat po celém domě a zůstat tak i nadále aktivní.

Ať už máte přímé nebo točité schodiště. vždycky pro vás máme model schodišťového výtahu, který dokonale splní všechny vaše potřeby a hladce zapadne do vašeho interiéru.

Dalším možným řešením potíží s pohyblivostí je domácí výtah. Dnešní trh nabízí různé modely, ale skutečně bezbariérový domácí výtah by měl splňovat aspoň některé z následujících požadavků:

  • Měl by být vhodný pro vozíčkáře.
  • Tlačítka by měla být označena popisky v Braillově písmu a neměla by být menší než 19 mm.
  • Výtah by měl při jízdě, otevírání dveří a oznamování podlaží, kde dojde k zastavení, vydávat slyšitelné signály.

Standardy pro zlepšení přístupnosti v budovách

Pokud si lidé mají být rovni, znamená to, že by měli být také schopni používat stejné cesty a trasy, bez ohledu na to, jestli trpí omezenou pohyblivostí.

V Příručce univerzálních standardů pro osoby se zdravotním postižením najdeme k zlepšení přístupnosti budov následující doporučení:

  • Hlavní a aspoň jeden vedlejší vchod do budovy by měl být bezbariérový. Povrchová úprava podlahy vchodu by se měla lišit od úpravy ostatních podlah.
  • Dveře by mělo být možné otevřít dostatečně široko, aby invalidní vozíky bez problémů projely.
  • Pokud to podmínky dovolí, je vhodnější používat automatické dveře.
  • Mezi dveřmi, podlahou a stěnami by měl být dostatečný vizuální kontrast.
  • Parkoviště by mělo splňovat kritéria přístupnosti a nacházet se v blízkosti hlavního vchodu.

Standardy pro zlepšenou přístupnost: doprava

Standardy pro zlepšenou přístupnost: doprava

Je žádoucí, aby podmínky všeobecné přístupnosti splňovaly také nádraží a zastávky a každý je tak mohl podle svého přání využívat.

To znamená, že je nutné zařídit, aby to vozíčkáři a lidé s omezenou pohyblivostí nikdy neměli na podobná místa příliš daleko. Bankomaty, prodejní automaty a pokladny k prodeji lístků je vhodné navrhovat tak, aby ani hendikepovaným nečinilo jejich používání žádné potíže.

Autobusy by měly být vybaveny automatickými rampami, aby kdokoli mohl snadno nastoupit i vystoupit. Zároveň je důležité, aby měli vozíčkáři vyhrazený speciální prostor k sezení, s kvalitním osvětlením a protiskluzovou podlahou.

Sedm zásad univerzálního designu

Při návrhu produktů, služeb a prostorů je důležité hledat řešení, která uspokojí potřeby co největšího počtu lidí.

Aby se to dařilo, musíme začít na pevných a praktických základech. To je důvod, proč tým architektů, produktových designérů, inženýrů a vědců formuloval v roce 1997 sedm principů univerzálního designu.

Tyto principy představují báječný nástroj k zajištění, aby všechno, co vytváříme, bylo uživatelsky přívětivé a všeobecně přístupné. Cokoli, co na základě takových zásad vznikne, bude moct snadno používat úplně každý. Seznamte se sedmi principy univerzálního designu:

  • Spravedlivé využití: Všechno by mělo být použitelné pro každého. Když to není možné, hledáme aspoň řešení, které zajistí pro všechny tentýž výsledek.
  • Flexibilita v používání: Uživatel může vybrat vlastní způsob, jak tu či onu věc používat – podle toho, co mu připadá přesnější a příjemnější.
  • Jednoduché a intuitivní používání: Designerský záměr je snadno pochopitelný a uživatel dostává informace ty nejdůležitější informace jako první. I nezkušený a jazykově málo vybavený uživatel by měl sám bez problémů pochopit, co má před sebou.
  • Srozumitelné informace: Informace je třeba prezentovat několika rozdílnými způsoby, aby je mohli zpracovat i uživatelé trpící smyslovým postižením.
  • Tolerance chyb: Snažíme se svým designem předcházet možným chybám a eliminovat nebezpečí.
  • Nízká fyzická námaha: V zájmu uživatelského komfortu se snažíme minimalizovat fyzickou námahu a zajistit, aby uživatel nemusel příliš často opakovat tytéž kroky.
  • Velikost a prostor pro přístup a užívání: Vždy si hlídáme, aby byl pro přístup i užívání věci k dispozici dostatek prostoru, bez ohledu na to, kde uživatel stojí nebo sedí. Zároveň počítáme i s prostorem pro použití pomocných zařízení nebo osobní asistenci.

Tyto principy bychom možná měli raději chápat jako proces. Když na ně budeme při svých dalších projektech pamatovat, vyhneme se nutnosti hledat více řešení pro jeden a týž problém a ušetříme cenné zdroje.

Se zařízením Stannah k univerzální přístupnosti

Představte si svět, kde se každý může kamkoli dostat a každý má přístup ke všem službám a produktům, aniž by mu v tom bránily jakékoli bariéry. Svět, kde ani fyzická nebo kognitivní omezení lidem nebrání, aby se zapojili do společnosti.

Pokud si takový svět přejeme, je důležité, abychom vždy a všude prosazovali univerzální přístupnost. Zásadní roli v tomto procesu může sehrát vzdělávání. Právě ono má potenciál zvýšit vnímavost vůči potřebám našich zranitelnějších spoluobčanů.

Pokud se orientujete v současných zákonech a dokážete se zasadit o svá práva, můžete znovu získat svoji nezávislost a pomoct sobě i svým blízkým k lepšímu životu.

Firma Stannah existuje od toho, aby lidem pomáhala žít co nejplněji. Proto nabízíme několik různých zařízení pro rozdílné typy pohybového omezení. Pokud si chcete udělat lepší představu, jak mohou naše produkty udělat z vaší domácnosti lépe přístupné místo, můžete nám zavolat nebo požádat, abychom zavolali my vám. Rádi vám řekneme, jak lze i s omezenou pohyblivostí vést díky našim výrobkům šťastnější a aktivnější život.

Zdroje:

Související články